Tedy lidičky - zkuste to také...

Byl jsem si jako správný důchodce odpoledne na hoďku lehnout a potom jsem se začetl do článku o zdravé výživě a česneku. Jako správný Jouda jsem to hned vyzkoušel.
Oloupal jsem si větší stroužek česneku a dal ho do pusy dle návodu a měl jsem ho cucat asi půl hodiny.
To, že se s česneku vylučuje chemická látka Allicin a prostřednictvím slin se dostává do celého organismu kde čistí krevní cévy jsem už dříve slyšel.
Ale tohle byla bomba.
Měl jsem ho v morně asi sotva 5 minut a cítil jsem již teď, jak se z něj uvolňují nějaké ingredience. Nedalo mi to a ten stroužek jsem rozkousal a polykal uvolněnou tekutinu.
Tlama mě během chvilky začala pálit, jazyk mi hořel a musel jsem to všechno vyplivnout. Po chvíli jsem měl pocit, jakoby mě někdo bodnul nějakou životaschopnou injekci a už jsem se necítil vůbec rozespale. Měl jsem pocit, jako když do sebe vrazíte stagana 80% slivovice a vnímal jsem tepot žil i v kotnících.
Šel jsem si dát cigáro a ta chuť byla vynikající. Měl jsem na balkóně pocit, že vidím ostřeji a jsem schopen spočítat lístky sedmikrásek na protějším chodníku. Sice mi trochu smrdí pusa, ale to se dá odstranit žvýkáním zrnka kávy a já teď zrovna nikoho nečekám, tak to neřeším. Ale zítra jdu do toho zase.

Pro Miroslava Zittu a další...
Podle tebe jsou všichni tito politici megalomani?
První pokus o spojení Dunaje s povodím Severního moře na českém území podnikl český král a římský císař Karel IV. roku 1375. 
Příznivci vodního koridoru jsou český prezident Miloš Zeman, rakouský prezident Heinz Fischer, čínský prezident Si Ťin-pching, vláda Polské republiky, bývalý polský prezident Bronisław Komorowski, bývalí předsedové polské vlády Donald Tusk a Jerzy Buzek, slovenská vláda (předseda vlády Robert Fico), některá ministerstva České republiky i sousedních států, hejtmani krajů ČR, představitelé regionů v Polsku (starostové, maršálkové, vojvodové, poslanci sejmu, některá města a obce na trase průplavu, stavební, logistické, průmyslové a zemědělské firmy, námořní přístav Štětín, odborníci z oblasti dopravy, vodohospodářství, hydrometeorologie, geologie, energetiky, ekonomie, urbanismu a životního prostředí a 1. etapu vodního koridoru D-O-L (splavnění Odry do Ostravy) podpořil také český prezident Václav Havel, který o tomto projektu jednal s polským prezidentem Aleksandrem Kwaśniewskim v březnu 1998 ve Varšavě.
…a jeho zásluhy? Nejsme prezidentský stát. Máme tady bohužel parlamentní demokracii a po jeho přímé volbě a vítězství ve volbách se ihned parlament začal zabývat omezením jeho pravomocí. Když nic jiného Zeman dal přes prsty celé vládní koalici, uspíšil přes ministry čerpání z evropských fondů, stavbu dálnic a v neposlední řadě se s Babišem domluvil na snižování státního dluhu. Po dlouhých letech panování Klause naplnil členy ústavního soudu. Po odstoupení Nečasovy vlády se konečně lidem v této zemi začalo lépe dýchat. Zemanovy aktivity sahají i do zvyšování mezd, důchodů a rodičovských příspěvků. O všech těchto věcech jednali ministři trojkoalice o shodě s prezidentem. Angažoval se i v případu dětí p. Michalákové u Norské královny, únosu Českých občanů v Libanonu a dívek v Pákistánu. O jeho aktivitách v Česku a celoplošně pojatých diskuzích a setkání s místními vedoucími činiteli, kteří musí řešit nejožehavější témata v těchto krajích ani nemluvě. Toto žádný jiný prezident nevyvíjel. Jsou to podle tebe možná maličkosti, ale pro místní lidi i existenční projekty.
Zahraniční politika a nový kurz Zemana nejvíc pobuřuje amerikanofily. Otevřeně uplatňuje politiku jak pro západ, tak i pro východ. To se u nás nesmělo 26 let! Pan velvyslanec USA Schapiro dostal oprávněně také přes prsty, neboť on „vládce světa“ bude dřímat nad českou korupcí, ale sám svými finančními dary vládnoucí straně dostal trafiku v Česku. To je zřejmé korupčnitsví po americku. Dále Zeman nastavil možnosti otevřených investic s Čínou a nebýt sankcí proti Rusku, tak i tímto směrem. Mohl bych vyjmenovat řadu dalších zemí, kde se náš obchod rozhýbal po dlouhých letech vlád Havla a Klause, díky Zemanovi. Ostatně o tom vědí své naše zahraniční firmy. Pozvání a jednání s Putinem a s Si Ťin-pchingem jen zdůraznilo, že nebudeme zaostávat v aktivitách z čistě politických důvodů, ale budeme jednat jako řada dalších západních zemí. Tak je to správně podle Zemana a jeho příznivců.
Zastánci Tibetu s vlajkami zřejmě vůbec netuší, jakou službu prokazují zemičce, která nebýt zásahu Číny, vyvraždila své občany do mrtě a všechny si zotročila. Stačí si jen přečíst historii Tibetu, ale příznivci Havla, Pražská kavárna a zkrachovalí politici vzoru Kalouska, Bursíka a jeho ženy Kateřiny Biomasy Jacques, neustále demagogicky straší Čínskou invazí. Lenka Dusilová vyčítá obrat prezidentovi k Číně, ale sama si tam před rokem odjela i se svým ročním synem zakoncertovat. Tam asi žádný papírek na scéně neměla a nedržela Tibetskou vlajku. Hold prachy jsou prachy. Antikomunista a současný demokrat zpěvák Koller je dalším kamínkem do mozaiky umělců, kteří se v dřívější době ochotně angažovali v procesu anticharty. O nějaké skupině Ztohoven se mi ani psát nechce, jsou to egocentričtí ubožáčci z „dobrých rodin“, stejně jako ty kundí orgie z Ruska, Pussy Riot. Je to sice „zlovolný překlad“, ale z videí této skupiny je zcela srozumitelný. Jsou to jedinci a s podporou zatvrzelých havloidů vytváří tady dojem zdánlivé většiny.
Takže z podobných incidentů proti Zemanovi s vysoce angažovanými médii, bych měl měnit názor na našeho prezidenta? Ani náhodou. Nepatřím mezi ty, kteří si neumějí udělat vlastní názor a čerpají jenom z těchto nedůvěryhodných pramenů.

Kamarádka

Dnes se mi dostaly do rukou fotografie mé kamarádky. Letošní rok pro ní nebyl příjemný. Potýkala se s nepříjemnou operací a nyní se zotavuje v lázních. Fotky se mi líbily a tak se s nimi chci podělit i s vámi.

Autor fotografií: Dagmar Bočková.  

Jak jsme stavěli barikádu

Vždy, když se schylovalo k výročí osvobození Československa Rudou armádou, tak se ve všech vozovnách uklízelo, zdobily se nástěnky, vyvěšovaly praporky a dnes už ani nevím, který aktivista to dělal, protože po revoluci se k těmto činnostem nikdo nehlásil. Spíše vyplouvaly na povrch svědectví o přechovávání Židů, záškodnictví vůči komunistům a celému tomu bývalému režimu. Možná si někteří z těchto náhle si vzpomenuvších lidí mysleli, že se dočkají nějaké odměny a uznání. Nejinak to bylo i na naší vozovně. Stačila k tomu připíchnutá placka na klopě s nápisem OF (Občanské fórum), a už pochodovali po vozovně a nahlas vyhlašovali. „ Teď budeme my rozhodovat o tom, kdo kde bude sedět v kancelářích“. Kdyby ty lidi člověk roky neznal, co to bylo v minulosti za šmejdy, tak by se snad i obával.

Ale zpět k našemu výročí.

Bylo to v roce 1985, a když si uvědomím, že to byly pouhé čtyři roky před revolucí, tak se ptám sám sebe. „Kam jsme to chodili do hospod, co jsme četli za noviny, že jsme vůbec netušili blížící se historickou událost v našich životech?“. Něco snad naznačoval Quido Mann, který říkával. „Tenhle rohový barák na Palackého náměstí nám jednou komunisti vrátěj.“ Většina kolegů ho však měla za pošuka vozovny a ejhle…měl pravdu. Zřejmě měl kontakty na různé kotelny a schůzky chartistů a jméno Havel jsme znali pouze v souvislosti se dvěma řidiči stejného jména, kteří pracovali jako řidiči na vozovně. A to nás tam bylo cca 100 řidičů a 120 pracovníků v depu a zírali jsme s otevřenou pusou.

Nic netuše jsme se radili, jak ohromíme podnikovou komisi, která chodila po vozovnách kontrolovat výzdobu. Hlavně jsme nechtěli, aby znovu a opakovaně vyhrála vozovna Pankrác, která měla nálepku Rudá vozovna. Je paradoxní, že z této vozovny i po revoluci, zastávali vysoké posty u Dopravního podniku právě lidé z této vozovny.

Našli se tady mezi řidiči i tací, kteří k dobrému jménu Pankrácké vozovny nikterak neprospívali. Vzpomínám na jednoho z nich, takové nukleární hovado, který říkal. „Když jedu do zatáčky od Tržnice, do zastávky Mladý Gardy, tak to tam protáhnu takovým stylem, aby ty báby s vozejky RVHP lízaly vokna.“ (taška RVHP – ráno vyjedu, hovno přivezu) „ Když nejsou v jednom chumlu, tak mám po náladě.“ Jednou však zafungovala karma a to když najel s tramvají na igelitovou tašku, ve které bylo těžké a velké ozubené kolo. Vykolejil a jako na potvoru jela protijedoucí tramvaj a tak se sčuchli. Od té doby má přezdívku Drtikol. Jedna řidička si na školení řidičů, kde jsme rozebírali příčiny nehod, nemohla vzpomenout na jeho jméno a nazvala ho pro pobavení ostatních, panem Koloťukem.

Už nevím, čí to byl nápad, ale sešli jsme se na poradě, čím tu komisi ohromíme. Snad vedoucí Votípka navrhl, abychom udělali za vjezdem do vozovny, před kolejovým kruhem barikádu. Tak, aby byla hezky vidět i z hlavní silnice. Našli se i vtipálkové, kteří navrhli, aby se udělala ve vratech vozovny a ráno že se nevyjede, protože číháme na nepřítele. To neprošlo.

Využili jsme veškerý bordel kolem celé vozovny, který tu zůstal po rekonstrukcích, cihly, dlažební kostky, staré pracovní stoly, židle a lavice. Barikáda dostala impozantní rozměry a lituji, že to nikdo nevyfotil. Pro větší autentičnost někdo přinesl i staré přilby, které jsme rozházeli po barikádě, a starý Kočka měl známého v Lunaparku a přinesl i dvě zkroucené vzduchovky. Na vrcholu jsme zapíchli naší vlajku. Byla to pastva pro oči i pro kolemjdoucí lidi. Pavel Táborský měl nápad, že tomu ještě něco schází a že přinese z domova bandasku krve ze zabíjačky. Že to trochu polijeme. Eman Brabec se toho hned chytil a povídá, „ Já bych tady na barikádě zalehnul a dělal bych mrtvolu, když mi to ale dáte do přesčasů.“ Byla z toho všeho obrovská sranda, a jak myslíte, že to dopadlo? Jasně, uhádli jste, soutěž vyhrála Pankrácká vozovna.

Podle ČT prý ambasador...

Tak máme nového ambasadora. Velvyslancem českých krasobruslařů bude Tomáš Verner. K nadcházejícímu ME v Ostravě tak Tomáš Verner dostal funkcičku, určitě dobře placenou. Co tak zásadního pro náš sport vykonal? 

Pravda, v roce 2008 byl jednou a naposledy mistrem Evropy. Na mistrovství světa to dotáhl za celou kariéru pouze na čtvrté místo. Myslím si, že takových sportovců a podle mě ještě lepších, máme v Česku habaděj. Buďme však u krasobruslení. Mistři světa Kovaříková s Novotným, Petr Barna 2x mistr Evropy, Michal Březina 2x čtvrtý na MS!

Psychickou zátěž Tomáš Verner nedokázal nikdy potlačit. Naposledy se dostal před pěti lety na 3. místo ME. 

Pády a obraty neměl jenom jako krasobruslař. V roce 2011 se účastnil v severokorejském Pchjongjangu krasobruslařských oslav 69. narozenin diktátora Kim Čong-ila a v roce 2016 se stal loutkou v pořadu Jana Krause, kde protestoval proti prezidentovi Zemanovi. To byl opravdu čtverný skok na medaili.

Důchodci, buďte na pozoru!

Vláda přidá na platech každému, kromě důchodců? 🆘
Důchodci bděte! Zvažte, koho budete volit!
Důchody by v příštím roce měly vzrůst průměrně o 475 korun měsíčně, oznámila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Základní výměra poroste o 150 korun.
To však zpochybnila ministryně Šlechtová včera v pořadu TV Barrandov, když prohlásila, „to vůbec není jisté, protože na to teď stát zkrátka nemá.“ 
Letos v lednu si důchodci polepšili v průměru o 309 korun. V roce 2015 se důchody upravily směrem vzhůru v průměru o 200 korun, od ledna 2016 se zvedly jen o 40 korun.
Na konci letošního června průměrný starobní důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil 11 807 korun.
Navýšení platů od listopadu 2017 pocítí 626 100 lidí pracujících ve veřejných službách.
Změna se týká například učitelů, policistů nebo celníků, hasičů ale i sociálních pracovníků.
Příští rok vzrostou politikům platy o osm procent. Řadový poslanec nebo senátor dostane o 5 300 korun více.
A důchodci jsou zase v pr*eli?

Lešany

Ohlédnutí za Turnajem mistryň 2019.

Místo konání Šen-čen, Čína. O pořádání turnaje měla zájem i Praha, ale přednost dostalo město Šen-čen a to na dobu deseti let!, protože se vybudoval i nový stadion pro 12 tisíc diváků. Dotace 14 milionů USD, nejvyšší v historii. Kde by asi tak Praha sehnala takové sponzory a peníze? Čína je má. Událost je považována za neoficiální mistrovství světa. Tenisový turnaj na konci sezóny pro nejlépe umístěné singlistky a deblové páry na žebříčku Porsche Race Rankings. Po grandslamových turnajích představuje pátý nejdůležitější podnik ženského tenisu.

Porovnávat grandslamy s turnajem mistryň dost dobře nejde. Na čtyřech grandslamech se můžete dostat třeba až do čtvrtfinále, protože v předchozích kolech máte za soupeřky kvalifikantky a tenistky nižší úrovně. Na Turnaji mistryň hraje osm hráček, ale těch nejlepších za celou sezónu.

Historie zná úspěchy českých a slovenských tenistek. Nejúspěšnější tenistkou v historii je Martina Navrátilová a to jak v počtu vítězství v singlu a deblu a finálovou účastí. Však také vítězky deblu hrají o pohár Martiny Navrátilové!

Vítězkou se stala i Petra Kvitová v roce 2011 a ještě měla finálovou účast v roce 2015. V roce 2016 zvítězila Slovenka Dominika Cibulková a dříve, v roce 1997 zde vyhrála i Jana Novotná.

Letošní účast na turnaji si zajistilo 5 Českých hráček, což vypovídá o tom, že naše tenistky jsou světovou špičkou! Slovenské tenistky jsou v dlouhodobé krizi, o čemž vypovídá i postavení nejlepší jejich hráčky Viktorie Kužmové až na 52. místě žebříčku.

Zklamáním může být výkon Petry Kvitové, která nevyhrála ani jedno utkání ve skupině, i když měla i smůlu v prohraném tajbrejku s Osakovou. Karolína Plíšková postoupila ze skupiny i díky tomu, že její soupeřka Kanaďanka Andreescu zápas skrečovala. Rozhodující bylo utkání s dřívější světovou jedničkou Halepovou, a tu Karolína přehrála a zvítězila. Tím se dostala až do semifinále, ale její soupeřka, současná světová jednička Bártyová, byla nad její síly. Nad posledním letošním turnajem se projevila únava a zranění tenistek v průběhu sezóny. Vždyť celá třetina hráček utkání skrečovala. Nakonec s výsledkem Karolíny můžeme být spokojeni. Do konce roku zůstává na druhém místě žebříčku a Petra Kvitová je také v TOP10.

Ve čtyřhrách se moc nedařilo Siniakové s Krejčíkovou. Vyhrály jedno utkání a to bylo málo. Soupeřkami jim byl i pár HSieh s Barborou Strýcovou, kterým podlehly. Bára společně s Tchajwankou budou bojovat o vítezství v turnaji a ať už zápas skončí jakkoliv, nic už neohrozí první místo v žebříčku ženského deblu 2019 Barbory Strýcové. Téměř na sklonku kariéry Bára zažívá skvělou sezónu a lze říci, že se po právu stává hvězdou Českého tenisu.

Celý tenisový svět shlížel do Prahy.

Když jeden z nejslavnějších tenistů dějin Rod Laver poprvé zavítal do Prahy, americkým prezidentem byl zrovna John Fitzgerald Kennedy. „Byl jsem tu v roce 1961. Páni,“ usměje se vitální australská legenda. Lavera v tu chvíli mohlo těžko napadnout, že se znovu vrátí až nyní - aby sledoval zrod Laver Cupu, pompézního turnaje nesoucího jeho jméno.

Překvapen musí být svým způsobem i on, jak jej tenis po 57 letech zase zavál do střední Evropy. Příjemně? O tom nepochybujte. „Jsem hrdý, že úvodní Laver Cup reprezentuje právě Praha.“

Pořadatelům a sponzorům patří dík zejména za to, že Čechům umožnili probudit v sobě i trochu té národní hrdosti, když při volbě kulis bez váhání ukázali na Prahu. Prostředí hlavního města má být tím, které dodá turnaji hranému na neobvyklém černém kurtu O2 arény punc jedinečnosti.

Navíc je z bezpečnostně-praktických důvodů vhodnější pořadatelskou lokalitou než třeba Paříž, Madrid či Mnichov.

Jedinečnost tohoto turnaje vyvolala obrovské diskuze a padaly názory a srovnávání například se zavedenými Grand Slamy. Srovnání však pokulhává. Na těchto turnajích se do závěrečných kol čtvrtfinále nebo semifinále dostanou nezřídka i tenisté, kteří mají štěstí při nasazování a losování soupeřů. Tady to možné není. Neustále, po celou dobu turnaje, hrajete proti světovým hvězdám.

Maďarské termální lázně v Hevízu

V roce 2018 jsem si splnil sen a vydal jsem se do termálních lázní do Maďarského Hevízu. I když jsem byl před 3 roky v Luhačovicích, chtěl jsem nějakou lázeňskou změnu. Také se mi podařilo přemluvit i kolegu s jeho manželkou a tak jsme vyrazili z Prahy autem ve čtyřech. Odjezd byl stanoven na 7.4.2018 a jelo se na týden. Ríša a Maruška poznali mou důvěrnou spolucestovatelku Jitku.
Všechno jsem zajistil, to znamená hotel, trasu a v neposlední řadě i objednání zájezdu. Platbu jsem za všechny hradil kartou. Ríša si v tomto roce koupil nové auto Seat a tak ho alespoň otestuje na delší trase. Cestou domů se chceme ještě zastavit ve Vídni. Jenže Ríša měl nápad, abychom se vyhnuli D1 a tak prý pojedeme na České Budějovice, kterým se také vyhneme, a když mi zkolabovala navigace, tak jsme byli odkázáni na rady kolemjdoucích. Ti nám ochotně ukázali cestu na Vídeň, jenom mi bylo podezřelé, že tam vede jenom silnice 3. třídy. Až když jsme minuli ceduli s nápisem Vídeň, tak nám bylo jasné, že v Čechách je také jedna a se smíchem a skřípěním pneumatik jsme pelášili zpět. Z jihu Čech jsme přejeli Moravu a z několika hodinovým zpožděním jsme přejeli z Rakouska do Maďarska. V recepci hotelu s námi již skoro nepočítali. Ještě jednou jsme potom bloudili, když jsme se vraceli z výletu do Budapešti, tak nás Ríša vozil po hezké dálnici, za našeho zpěvu lidových písní a byl zřejmě tak dojatý, že místo do Hevízu jsme téměř skončili až v Záhřebu, v Chorvatsku. Najeli jsme opravdu dost kilometrů, o tom žádná.
Pobyt v Hevízu jsme si nemohli vynachválit. Hotel Palace je skvělý a zároveň nabízí v ceně zájezdu využití bazénu, sauny, výřivky a páry již od 7.00 ráno, až do pozdních hodin. Personál byl ochotný, akorát se mi nelíbilo nařízení, že do jídelny se nesmí vstupovat v krátkých kalhotách a v sandálích. Já blbec jsem nechal doma oblek a kravatu. Na druhé straně zde myslí i na kuřáky a tak tu jsou dvě předzahrádky. Ono vůbec v Maďarsku s tím kuřivem jsou problémy. Neseženete cigarety jako u nás v každé sámošce nebo v nákupním centru, ani v prodejnách s tiskem. Jsou tu obchody s matnými výlohami, jako u nás herny, a jsou opatřeny písmenem T a se značkou, zákaz vstupu osobám mladších 18 let. Tam cigarety koupíte. Jezero Hevíz s termální vodou, o kterém se někdy mluví jako o jezeře zázraků, je také výborné. S rozlohou 4,4 ha (44.000 m²) je to největší termální jezero v Evropě. Nákupy různých druhů paprik, klobás a salámů pořídíte nejlépe na tržištích nebo ve větších nákupních střediscích. Zarazila nás však cena ovoce a zeleniny, která byla vyšší než u nás.
Navštívili jsme ještě městečko Sümeg a obec na poloostrově Balatonu Tihany. Celý krásný týden jsme završili jízdou domů a hledáním levnějšího benzínu, až jsme nakonec dojeli snad jen na benzínové výpary k pumpě, kde byl nejdražší. To nám už bylo jedno, stačilo jen vzkřísit Marušku z infarktového stavu jedním cloumákem a jelo se.

PRAHA

První přímé volby prezidenta a je z čeho si vybrat?

Začnu svou úvahu trochu šířeji, protože mně k tomu vedou akce mladých voličů po komunálních volbách. Na jedné straně se neustále říká občanům přijďte k volbám a když tedy přijdou a volí, tak se určitá část mladých lidí vzepře výsledkům voleb a nátlakovými akcemi požaduje změnu ve výsledcích. Mám za to, že sami ani volit nebyli a pouze na sebe přes média upozorňují a zviditelňují se. Nezřídka to dělá dojem, jako když si výhledově budují svou startovací dráhu do politiky. Není to zrovna šťastné řešení, neboť svým postojem vyjadřují neochotu přijmout výsledky demokratických voleb.

Osobně si myslím, že vzhledem k svému věku ani neví z reálu co se tady dělo za komunistické éry a proč lidé po tolika letech opět volí alternativu levice, potažmo komunisty. Škoda, že ti občané kteří takto volili nemají také čas stát na náměstích a alespoň vysvětlovat těmto mladým, proč volili zrovna tyto strany a co je k tomu vede. Pochopitelně, že pravicovým politikům se jejich postoj líbí a schvalují ho. Sjednocení levice na naší politické scéně bránilo a brání jednak Bohumínské usnesení ČSSD a hlavně sebedestruktivní trvání u KSČM na názvu Komunistická strana Čech a Moravy. Jasné je i to, že kdyby se v 90-tých letech přejmenovali, tak stejně dostanou nálepku - no jo, to jsou ti bývalí komančové. Sjednocení levice se naši pravicoví politici bojí jako čert kříže a proto oblbují občany nesmyslem o znárodňování a že opět přijdou o své majetky. Tomu snad věří jen ti stávkující aktivisté v některých krajích republiky.
Za posledních 24 let se v tomto státě rozkradl takový majetek a bylo vytunelováno tolik podniků a organizací, milióny lidí utrpěli nejenom ekonomický, ale i sociální pád, že v takové míře se ani komunistům nepodařilo za 40 let nasrat tolik lidí. 

Je tedy vůbec možné si vybrat vhodného kandidáta na prezidenta, když se v politice drží vesla stůj co stůj tolik let?

MUDr. Zuzana Roithová,  KDU-ČSL

V roce 1998 se stala ministryní zdravotnictví a kam jsme to dopracovali? Od roku 2004 za KDU-ČSL je  členkou Evropského parlamentu a zabývá se tam problematikou práv spotřebitelů. Ještě, že máme pořad Černé ovce, jinak se práva u nás nedočkáte...Nevýrazná politička, mimo realitu.

Ing. Jana Bobošíková  Suverenita

Kandidovala a prošla mnoha organizacemi a podle mého názoru by jí více slušela funkce ředitelky některé TV. Škoda, že jí žurnalistika přestala bavit.

MUDr. Přemysl Sobotka  ODS

Dlouholetý politik pravicové ODS, dle mého názoru již "vyhořelý", jako celá strana.

Prof. JUDr. Vladimír Franz

Chytrý a vzdělaný člověk, který bohužel dojíždí na svůj vyhraněný vzhled. Málokdo by chtěl mít v čele státu takový zjev, protože dojem z prvního pohledu bohužel pořád platí a to i ve světě politiky.

Karel Schwarzenberg  TOP 09

Stařík, který má sice morální kredit, ale na tuto funkci neměl kandidovat. Co takhle si dát šlofíčka?

Ing. Jan Fischer, CSc.

Bankéř a statistik. Rok vedl úřednickou vládu jako její předseda a přesto podléhal nejenom názorově pravicovým politikům, kteří v té době opustili vládu ohledně nedůvěry. Zatajil svou činnost v KSČ a měl by si ještě vybrousit svou angličtinu.

Táňa Fischerová

Dlouholetá aktivistka a politička, příznivkyně Václava Havla. Milá paní, ale jako prezidentka ne-e.

Ing. Miloš Zeman, CSc  SPOZ

Také žádný mladík, ale jeho bonmoty a verbální projev je vybroušený. Je s ním sice sranda, ale jako prezidenta ho volit nebudu, protože mně naštval rozštěpením levice a založením své strany Zemanovci.

Mgr. Jiří Dienstbier   ČSSD

Poslední možný kandidát a víc možností nemám. Je pravda že je dost mladý a udělal rychlou kariéru, ale není zapletený do žádných korupčních kauz, zkušenosti sbíral od táty a přeci jenom má trochu toho sociálního cítění. Není mu cizí reálný stav obyčejných lidí.

Příběh z tramvaje

 

Jedu si takhle přes tehdy ještě Švermův most a u Letenského tunelu jsem si všiml, že jsem předjel linku 12, která zastavila na světelné signalizaci. Bylo to v době, když se ještě jezdilo u Plánovací komise rovně k Dopravnímu podniku. Na nábřeží byla zastávka, dnes je tam jen ostrůvek a tam stála rozčílená cestující a praví." Pane řidiči, já už tady chodím po třetí ze Strossmayerova náměstí zpátky a potřebuju jet rovně k Elektrickejm podnikům a vždycky mě to zaveze za roh na Štrosmajrák. Jede tam vůbec někdy něco?" Využil jsem svého postřehu a poradil paní, aby si sedla do tramvaje za mnou, že tam jede linka 12. Pokračoval jsem tedy po své trase na Štrossmayerovo náměstí a když jsem na zastávce otevřel dveře tak vidím v zrcátku, jak se ke mně z vlečňáku hrne ona cestující a doslova řve:" No a zase jsem tady do pr*ele....." Jenom jsem stačil odvětit. „Paní, Vám už není pomoci“. Nastoupila mi chuděra do zadního vozu.

Vyčkejte, jste v pořadí...

1. 

• Svůj názor na můj blog můžete zveřejnit až tehdy, když se Vám načte a otevře operační systém.
• Děkujeme...

Šílenství kolem Tour de France

 Říká se, že Češi jsou cyklistickým národem. Někteří závod Tour de France milují, jiní ho označují jako buzny na kolech. Faktem je, že naši cyklisté zdaleka nedosahují výraznějších úspěchů na „Staré dámě“, ale můžeme se chlubit tím, že už 18 let je hlavním partnerem a sponzorem Škoda auto.

A bratia Slováci? Ti mají v podstatě pouze dva významnější sportovce a jedním z nich je Peter Sagan. Po jeho odstoupení ze závodu z důvodu zranění si přečtete na diskuzích slovenských novin, jaký je to divný závod, vůbec se tady nezávodí a hlavně nám ukazují hrady a kostely. Sagan už nemá ani na ten zelený trikot a čáru přes rozpočet mu dělají mladí Slovinci, Pogačar a Roglič. Španěl Alejandro Valverde závodí a úspěšně a tomu bylo již 41 let. Sagan je o 10 let mladší.

Diváci? Kapitola sama pro sebe. Někteří jsou jak úchyláci nebo se chtějí zviditelnit. Divačka svým transparentem odsoudila k pádu půlku pelotonu. Bude souzena.

Je to nesmírně náročný závod, kde vítězí pouze ti nejlepší. O závodníky je dobře postaráno, mají plný servis, ale když to na někoho přijde, tak není ojedinělé, společné močení závodníků. O té větší potřebě někde v lesíku se na obrázcích nezveřejňuje.

V zajetí lží a překrucování faktů.

 Za všechny lidi postřílené ve světě Kalašnikovem může Rusko? Rusové jsou tak pitomí, aby na sebe upozorňovali nějakým svým plynem při likvidaci vlastizrádce?

Podle této teorie paní Mayové jsme tedy my, Češi, zodpovědní za všechny atentáty spáchané výbušninou Semtex, která je české výroby? Hysterka Májová vystupuje zcela hloupě v trojroli prokurátora, vyšetřovatele a soudce v jedné osobě. Angličané lžou již tradičně. Vzpomeňte jen na jejich potvrzení společné s Američany, že Irák vlastní atomové zbraně a proto je nutné na něj zaútočit. Zbraně se ale nějak vůbec nenašly.

Také se píše o možnosti, že tohoto exšpióna mohli zlikvidovat sami Američané. Plyn jistě mají, protože vynálezce tohoto nervového plynu žije už dvacet let v USA.

Nějak je těch náhod, lží a souvislostí mnoho a očekávám, že naše diplomacie se ochotně přidá k tvrzení, že za všechno může Rusko.

Západ potřebuje nějak vyvolat v Rusku to samé, co se nyní podařilo na Slovensku, na Ukrajině, v Libyi, Egyptě, prostě barevná revoluce a dosazení vlády, která by umožnila rozkrást Rusko a Rusy zotročit.

Nehledá se vrah, ale padne vláda na Slovensku, místo výročí okupace německými nacisty studenti stávkují za Ústavu, kterou zcela jistě nikdy nečetli, stupňuje se napětí....

Takhle zvládnout se přihlásit na fejsbůůůk, to jo. Ale znát pojem Gliwice, nebo umět spočítat trojčlenku? To na ně ani nezkoušejte. Prezident citoval výsledek výzkumu o zpravodajství Kalouskovy ČT a s odchodem postižených turistů ze sálu se ihned lživě překrucují fakta, že se jedná o svobodu slova a demokracii. Mnozí „umělci“ opět manipulují se studenty.

Manipulace a lži.

I v Japonsku jsou si dnes již vědomi toho, že atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki svrhla spojenecká vojska, nikoliv americká armáda…

Jak napsal na svém Twitteru zakladatel WikiLeaks Julian Assange, „Mayová je úplný blázen.“

No počkejme si ještě pár dnů, až proběhnou volby prezidenta v Rusku. Pak si své ranečky sbalí minimálně stejný počet diplomatů z Británie a smutně pofrčí domů z Ruska a opět bude pláč a ukřivděné vřeštění, co si to Rus dovolil. Možná Rusko vůbec nepotřebuje diplomatické vztahy s touto trvale vůči nim nepřátelskou zemí a bylo by nejrozumnější úplné zrušení diplomatických vztahů. Nač jim jsou takové vztahy? To by byl šok na ostrově.

USA a Velká Británie ztrácí s Ruskem trpělivost. Sankce se minuly účinkem a Rusko ekonomicky není na kolenou, spíše naopak ještě ekonomicky roste. Putin vyhraje prezidentské volby s velkou převahou a Majdan v Rusku se konat nejspíš nebude, Ukrajina je na pokraji bankrotu a stojí západní země obrovské peníze, aby ji udržely nad vodou, v Sýrii se dodnes nepodařilo svrhnout Assada, nyní Rusko představilo světu nové zbraně, které eliminují obrovskou převahu NATO, takže USA zbrojí a zbrojí a je to zatím k ničemu. Co s tím? Je nutné něco vymyslet a tak vymysleli akci s chemickou otravnou látkou Novičok, tedy akci, která je podobná tomu, když před napadením Polska v roce 1939 Hitler s převlečenými vojáky do Polských uniforem napadl svůj vysílač a pak napadl Polsko. Když napadl o dva roky později v červnu 1941 Rusko, zdůvodnil to už jenom bojem proti komunistům, tak jak to udělali Američani, když napadli Vietnam, který jim nic neudělal. Jsme svědky stejné divadelní hry, hrané vždy na jiné světové scéně a autoři jsou pořád jedni a ti samí a to je demokratický západ.

Hymna OSTUDA – nám by se to také nelíbilo…

x

Naše hrdinka...

Moje mládí na Letné

Vzpomínky na dětství mohou být různé. Já ho prožil v Praze na Letné a musím přiznat, že tato čtvrť, nám dětem, nabízela mnoho zážitků.

V domě, kde jsme nejdříve bydleli v ulici Nad Královskou oborou, byla hospoda U Zábranských. Paní Zábranská mi čepovala do džbánku pivo pro tátu a měla výbornou malinovou limonádu. Vždycky jsme čekali, až přijedou ledaři a budou spouštět do sklepa dlouhé kvádry ledu, z kterých jsme si ulamovali kousky do pusy, aby nás potom bolelo v krku. Na ulici Šmeralova jsme si natáhli šňůru a hráli jsme vybíjenou. Téměř nikdo po silnici nejezdil, jen občas přijeli uhlíři a pošta. Později nám za plotem postavili hřiště s prolézačkami, které je tam dodnes. Vzpomínám na obchod s potravinami U Strnadů a na cukrárnu U Straků, kde jsme utratili všechny drobáky za suky, mejdlíčka a šumáky.

Kolik lumpáren jsme prožili ve Stromovce, bruslení na zamrzlých rybníčkách, koupání na Malé říčce a když přijel Lunapark do Fučíkárny, tak jsme tam utratili každou korunu. Chodili jsme pěšky do ZOO a těšili se cestou na ustájené koníky u Maroldova panoráma a na převozníka, který nás přeplavil na Trojskou stranu. I naši rodiče s námi rádi chodili na procházky, kde si i zatancovali na Rozmarýnce, nebo u velkého kolotoče u Rudolfovy štoly a Šlechtovy restaurace. Tam jsme se jim záměrně ztratili a cestou do Růžové zahrady jsme prováděli další lumpárny. Hledali jsme poklady ve svazích pod Místodržitelským letohrádkem, kde se natáčel i film Fantom Morrisvillu.

Hráli jsme si v parku u Družice na četníky a zloděje a zkoušeli jsme se nabourat do objektů bývalé vozovny. Byli jsme předvoj dnešních skvoterů. Krmili jsme množství veverek a sýkorek u Planetária, které nám žraly a zobaly z ruky. V zimě jsme sjížděli na bugárnách kopce vedoucí od tratě, kterým jsme říkali „Na zrcadle“ a „Na kolíkách“. Chodili jsme k mostu tunelu Buštěhradské dráhy, kterému se říkalo most sebevrahů, a vyprávěli si hrůzostrašné příběhy.

Park kultury a oddechu Julia Fučíka neboli Fučíkárna, nás bavil, i když jsme dospívali a chodili jsme na Malou scénu na Pranýř, kde začínal s moderováním i Eda Hrubeš. Tenkrát jsme nebojovali s obezitou a kupovali jsme si ve stánku za 50 haléřů chleba s hořčicí. Scházeli jsme se u Stalina a sledovali jsme ohňostroje a výstřely z děl pouze tam. Letenské sady nám tehdy poskytovaly v parku i koupání v bazénu, svezení na historickém kolotoči s flašinetem, kde se točili i naši rodiče. Rádi jsme navštěvovali s našimi prvními láskami kino Letná, Oko, Veletrhy a Ponrepo, ale v sobotu nebo v neděli jsme chodili na Chaplina a grotesky do Technického muzea za pouhou 1Kč. Byli jsme hrdými Sparťany a přelézali jsme prkenné ochozy u jejího starého stadionu. Nic se nám nestalo, i když několikrát nás pořadatelé pěkně proháněli. Dobrodružství jsme zažívali i při Prvomájových průvodech sháněním mávátek, procházkou Letenským tunelem a také při Vojenských přehlídkách na Letenské pláni.

 „Ví to otec, ví to matka, kde je firma Brouk a Babka," zněl slogan, a my jsme na Letné do obchodního domu rádi chodili. Byl na Belcrediho třídě, dnes ulice Milady Horákové a kousek pod ním jsme chodívali na dobré dortíky do Erhartovy cukrárny, kde později pracovala i moje žena. Honosná budova Dopravního podniku pod kostelem sv. Antoníčka, se stala zase mým životním osudem.

Bylo by toho ještě hodně, na co si vzpomenu, ale musím říci, že dětství i dospívání jsme měli nádherné a snad někdy příště se o něm ještě rozepíši.